Živelné omalovánky Jany Šulové

omalovánky Jana Šulová

Kreslím omalovánky pro dospělé děti. Pro ty, které mohou mít někdy pocit, že zabloudily ve strašidelném pralese, kterému hrozí vyhoření. Připadá mi, že si častým pobytem v hlavě zbytečně komplikujeme život, proto navádím lidi na snadný způsob relaxace pomocí napojení se na barevnou kresbu.

Když začnu kreslit, propadám nadvládě živlů. Nad obrázkem nepřemýšlím, jen kreslím, co mě napadne. Každý z nás je živly ovlivňovaný a jakékoli vjemy mají potenciál v lidech něco vytvořit. Jde o to, otevřít se hravosti a spontaneitě, nebát se neobvyklého.

Zkusit změnit svůj vnitřní stav, svůj svět. On potom začne vypadat jinak i ten venkovní. Změní se nálada, tím se odstartuje i změna vnější. Podstatné je, jak se kdo dívá, z jaké strany, z jaké perspektivy. A tohle všechno můžeme měnit podle toho, jak se cítíme.

Barvy nám mohou poskytnout pocit tepla i chladu, mohou uklidnit i rozproudit energii, tvarem se můžeme nechat unést do proudění, víření, nebo vybít negativní energii prudkými „hranatými“ pohyby. Jakou barvu a tvar má vztek, napětí, jakou barvou vládne láska, pokoj, radost? Každý člověk by jim asi připojil trochu jinou barvu a to se mi právě na omalovánkách líbí, že dávají možnost obrázky vybarvovat v několika variantách. Podle nálady, obliby barev, klidně i podle počasí.

Zjistila jsem, že mohu důvěřovat základní symbióze členů Systému. I když se mi některá buňka zdá zpočátku divná, s odstupem času vidím, k čemu byla dobrá, jaký měla smysl.

To mě uklidňuje a ukazuje, že svět, chcete-li Vesmír, …prostě… já „tomu“ říkám Systém, je od základu tvůrčí, živý, životodárný, mnohobarevný a úžasný. Co dám, to dostanu. Vrátí se mi to Cestou, které nepotřebuji a ani nemohu rozumět. Úplně docela stačí, že ji cítím a vnímám… Všechno, co se děje se děje pro mé dobro, jen to někdy není jasné hned, ukáže se to až časem.

Niterné pocity se často nedají vyjádřit slovy, ale obrázkům a barvám se nebrání. Potřebují láskyplnou péči vstřícnost a přijetí. A to jim mohu dávat třeba i malým zastavením a uvědoměním si sebe. Obnovením spojení se Zemí, tím i spojení sama se sebou.

Beru život jako hru, kdy mi Vesmírný Systém přihrává lekce, třeba se u toho skvěle baví a jeho smysl pro humor je občas trochu černý. Proto mám potřebu obrysy stínů vybarvovat, odpočinout si, dát si přestávku v té škole života. Vytvořit pro dítě ztracené v pralese výživné záhonky lásky mezi krásnými květy v barevné zahradě.Jana Šulová

Hledala jsem ztracené dítě. Našla jsem potřebu si hrát, dělat věci jinak, odpočívat a radovat se, přestat se hnát za věděním, prožívat víc než promýšlet, hravě tvořit. Má cesta vede přes omalovánky pro dospělé děti a budu moc ráda, když se na ní někdy potkáme.

Continue Reading

Kuranderou v každodenním životě

EM6B9667

Lucie Chaya

Lucie Chaya je vizionářkouEM6B0553_web a průvodkyní žen a mužů na cestě osobnostního rozvoje, body-terapeutkou a koučkou v oblasti vědomé sexuality, intimity, partnerských vztahů a osobního rozvoje.

Přinesla do Česka a na Slovensko moudré andské učení prostřednictvím svých překladů knih Kurandera a Hadí žena svého učitele H.H.Mamaniho.

Působí v Čechách i v zahraničí. Již několik let vede populární prožitkové workshopy Moderní kurandera 1 – Žena ve své síle a Moderní kurandera 2 – Posvátná sexualita a pořádá transformační poutě na Posvátnou Sardinii. Pomáhá v nich ženám spojit se se svojí vnitřní kuranderou, objevit svoji vnitřní sílu, své ženství, sebelásku, smyslnost, i vědomější vztah k sexualitě a intimitě vůbec.

Přístup Lucie Chayi se vyznačuje velkou uzemněností, schopností pracovat šamansky s energií skupiny i jednotlivých účastnic zároveň a schopností vytvořit velmi bezpečné prostředí, ve kterém ženy dokáží vystoupit ze své komfortní zóny, podívat se na své stíny, prosvítit je láskou a vědomím a transformovat je. Ve své práci osobitým způsobem propojuje andské učení, šamanismus, tantru a kvantovou meditaci. Zasvěcuje velmi nenásilným způsobem do tajemství ženského mystéria a aktivuje v ženách jejich skrytý potenciál k vědomému prožívání vnitřní kurandery. Pracuje s kolem souhlasu (Wheel of consence).

V loňském roce uvedla na trh svoji značku česko-italské přírodní kosmetiky Chaya, ve které se snoubí synergie českých a sardinských bylin s genialitou tvůrce receptur a předního italského odborníka a výzkumníka v oboru fytokosmetiky Guida Rovestiho, který je blízkým přítelem Lucie Chayi. Její esence je v kosmetice také nesmazatelně vepsána.

Je také novinářkou, vystudovala italianistiku na FFUK Praha, dlouhá léta se specializovala na Itálii a spolupracovala s TV, rozhlasem i hlavními českými tištěnými médii. Momentálně žije mezi Prahou a Sardinií, kde píše v ústraní svůj autobiografický román s tématikou sardinského šamanismu. Je matkou dospělého syna.

Nejbližší akce: www.modernikurandera.cz
Osobní stránky: www.luciechaya.cz

Video z kurzu Moderní kurandera:

 

Video ke kurzu Pouť na posvátnou Sardinii:

Přednáška Lucie Chaya na festivalu proběhne ve 14:30

Continue Reading

Přála bych nám smích a humor

Markéta Doubravská

Autorkou obrazu, který bude celý letošní festival provázet, je malířka, překladatelka, tanečnice, milovnice života, Markéta Doubravská.  V následujícím rozhovoru představuje svůj obraz, podstatu ženského bytí, jak ji sama vnímá, i sebe sama.

V letošním roce je Tvůj obraz tváří tohoto festivalu. Má nějaký název? A nebo svůj příběh?

Nazvala jsem ho jednoduše „Žena“, proto jsme ho vybrali.

Co všechno tě inspiruje?

Cokoli, co mě zaujme. Barvy, tvary, příroda, pocity dobré i méně příjemné, nějaký motiv, cestování. Inspirace se nedá vynutit. Když přijde, tak přijde. Znáte to, musí se počkat, až386125_2867664415948_884543213_n vás políbí múza. A je tak asi dobře. Kdybychom inspiraci mohli dát nůž na krk a říct: „teď dělej a tvoř“, jak by to asi vypadalo.

Často mi tapřichází nápady ve snu. Mám takovou sérii obrazů, kdy maluju obraz pro konkrétní osobu. Je to určité vyjádření jeho kvalit. Nachystám si velký formát sololitu a ujasním zadání. Potom fakt čekám až to přijde. Někdy to trvá i týdny. A pak najednou vím nebo mám sen či se zkrátka ten motiv a barvy vyjeví na očním pozadí. To je začátek, potom je potřeba vizi ztvárnit barvami. Je to dobrodružství. Když je obraz dokončen, je to pro mě jasné. 

Někdy je těžké inspiraci uvěřit, protože sama od sebe bych určitou kombinaci barev nebo motiv pro danou osobu nezvolila. A tak třeba čekám na potvrzení. Jdu například nakoupit dané barvy do obchodu a mají tam zrovna ty konkrétní odstíny. Nebo vyhlédnu ráno z okna a na staré rezavé bedně se po dešti objeví kaluž přesně ve tvaru, který se mi objevil jako motiv obrazu ve snu. Když mi takové potvrzení přijde, už vůbec nepochybuji. Jednou jsem připravovala obraz pro kamarádku. Stále se mi tam vkrádala černá barva, trochu mě to znepokojovalo a říkala jsem si, že jí chci dát přece něco „pěkného“. Nakonec z toho vznikl obrovský bíločervený květ na černém pozadí se čtyřmi meči. Nádhera. A kamarádka si pro něj přijela v černočervených šatech. To bylo vtipné. Ke každému obrazu se váže nějaký příběh a konečné potvrzení.

Jsi autorkou českého překladu Genových klíčů. Můžeš v krátkosti popsat, o čem tato kniha je a jak ses k ní dostala?

No, to je příběh, který můj život tak nějak přetnul na dvě půlky – před a po. S knihou jsem se seznámila více než před osmi lety v jejím originále v cizině. Tenkrát o mě jen tak zavadila, ale mého tehdejšího přítele velmi zaujala. Vztah nevydržel, ale můj zájem o knihu ano a naopak zesílil. V té době jsem tápala, můj život byl na kousky. Když jsem si v ní listovala, cítila jsem zvláštní úlevu a radost. Začal jsem se lépe orientovat ve svých prožitcích. To, co jsem vnímala pod povrchem běžných událostí a bylo často nesdělitelné, kniha popisovala velmi jasně. Cítila jsem se najednou bezpečně, tak jako když vám někdo říká: „to je v pořádku, je to přirozená součást tvého osudu…“. 

Strávila jsem s knihou velmi zajímavé chvíle. Potom jsem chtěla některé pasáže zprostředkovat lidem okolo a zjistila jsem, že jsem s knihou ve spojení natolik, že se mi velmi lehce vnímalo její poselství, i přesto že nejsem žádný profesionální překladatel. Oslovila jsem autora a on s překladem souhlasil. A tak došlo k onomu rozhodnutí, že se kniha přeloží. A prý jen naivní člověk by se pustil do takového díla. Kniha je hustá, vydatná, obsáhlá. Jenže bez toho naivního nadšení by to taky nešlo. Uznávám, že dotáhnout knihu do zdárného konce bylo náročné. Potřebovala jsem pomoc a tak vznikl tým překladatelů, kteří se podíleli jak na některých překladech, tak na korekturách. Poté na mě ještě čekala anabáze s vydáním knihy. Žádné nakladatelství nejevilo zájem, tak jsem si nakonec založila své vlastní. Můj muž mi pomohl s financemi, s kamarádem jsme natočili krátký filmový příběh o vzniku knihy, pohrála jsem si s grafikou obálky (na což jsem se těšila jako malé děcko) a jedna šumperská tiskárna dílo vytiskla do papírové podoby. Kniha spatřila světlo světa v našem krásném českém jazyce na jaře 2015. A dnes se chystám na druhý dotisk.
Kniha je nádhernou univerzální mapou lidské psyché. Vychází ze stačínského I-ťingu, ale je napsána jazykem současného Evropana. Slučuje v sobě různé přístupy k obecným principům života – vědu, psychologii, mystiku, genetiku atd. Je ve své podstatě velmi, velmi jednoduchá, když se člověk dostane ke kořeni sdělení. Kniha si člověka buď získá nebo ne. Potom mu může být opravdu příjemným průvodcem.

381054_2867670736106_2002616249_nCo tvoříš ve svém životě teď?

Věnuji se stále knize Genové klíče. Od první chvíle bylo mým cílem její sdělení šířit. Takže teď vyřizuji objednávky, posílám balíčky, odpovídám na dotazy, poskytuji konzultace a občas vyjedu mezi lidi na workshop, což je z těch činností ta nejoblíbenější. Ještě překládáme další doplňkové materiály a ve volné chvilce vytvářím vykládací karty ke Genovým klíčům. Doufám, že je brzy vydám. Kromě toho jsem vždycky ráda tančila, tak občas uspořádám taneční setkání pro mé známé. Mám také na stojanu rozdělaný obraz, ke kterému se ve chvílích volna vracím. 

Neméně tvořivé je i vaření, venčení psů a podobné „ženské“ práce, že ano. A už se fakt těším, až roztaje sníh a budu se věnovat zahradě.

 

Co pro Tebe znamená Být ženou?

Přiznávám, že pro mě „být ženou“ v této době znamená velkou výzvu. Jsem ráda, že už nežijeme ve středověku, asi by mě už dávno upálili. Na druhou stranu je tato doba náročná jiným způsobem. Dostaly jsme se z mého pohledu jaksi na hranu. Cítím, že po staru už to nejde, že to, co mi radila babička už nefunguje, ale bez těch klasických rolí se taky neobejdu. A protože se není čeho chytit a opravdových vzorů, kterými bych se chtěla nechat inspirovat je taky málo, tak vlastně experimentuju. Jsem žena proměnlivá, v životě podstupuju různé role. Určitou dobu jsem se snažila být milá a hodná holka. Potom jsem byla rebelka, cestovatelka a umělkyně. Potom jsem se stala matkou, manželkou a ženou svého muže, přítelkyně, milenka. Ve všech těch rolích se žena projevovala více či méně. Žena ve mě evidentně postupně uzrává. Dlouho jsem vzdorovala klasické roli hospodyňky, vždy jsem si musela najít nějakou vlastní cestičku, dokonce jsem jako malá tvrdila, že se nikdy nevdám. Nějaká moje část si tohle nikdy nechtěla připustit asi i proto, že mě děsilo, jak se většina žen v klasických rolích ztrácí a nejsou šťastné. Raději jsem chtěla cestovat a užívat si. Až jsem se jednoho dne přistihla, že roli hospodyňky plním naplno. Je to vtipné, jak nás naše stíny dostihnou. To, co jsem tak popírala mám teď naservírováno v plné parádě. A postupně objevuji, že si to dokážu i užívat. Ale prostě jsem k tomu musela dospět. Jednou mi jedna věštkyně říkala, že prý mám velkou výhodu, protože v sobě nosím obě polarity, velkou matku i děvku. Nevím, jestli si to ta paní dokázala představit. Ale někdy je to zapeklitý úkol – skloubit ten smysl pro loajalitu a péči s onou svobodomyslností? Toť úkol skutečně na celý život.

Obecně ale cítím, že jsem nejvíce ženou ve chvíli, kdy se ocitnu uprostřed nějaké činnosti, nepřemýšlím a užívám si jí. Jsem v tu chvíli ušetřená starostí a myšlenek a je mi dobře jen tak. A je jedno, jestli zrovna maluju obraz nebo vařím.

Nějaká myšlenka, vzkaz na závěr?393936_2867680096340_70048246_n

Možná to bude znít jako klišé, protože si všichni vždycky přejeme nějaké pěkné věci…. ale při téhle představě se mi opravdu líp dýchá. Tak tedy přeju všem ženám, aby si svůj život dovolily užívat, vychutnávat a nestaly se obětí nějakých přesvědčení, co se nosí a nenosí, jak by měly či neměly vypadat, chovat se a cítit. Bylo by moc fajn, kdybychom se uměly projevit a říct si, co skutečně potřebujeme a chceme. A taky bych nám přála, abychom mezi sebou našly opět sdílnost, pochopení, vzájemnou společnost. Jsme dnes obecně všechny izolované a pod tlakem. Vím, že nejsme svaté natolik, aby mezi námi byla jen láska a pochopení. Ale kéž bychom se kromě soupeření uměly i více obejmout a spolupracovat, a když se hašteříme a pomlouváme, aby to bylo jen na chvilku a nemusely jsme v tom setrvávat. Abychom se tomu naopak uměly zasmát. Ano, smích a humor bych nám přála.

Děkujeme za rozhovor!

Continue Reading

Za okny padají vločky…

… plamen svíčky se tiše chvěje… a uvnitř se chystá, něco se připravuje – cítíte to také?

Prozatím si červeně zakroužkujte v diáři pátek 26. května 2017.

. . .

Od dnešního dne se můžete podívat, kdo za námi letos přijede.


PROGRAM 2017

 

Vychutnejte si těšení se na krásné osobnosti, které se za námi v květnu s radostí vypraví!

 

ženy stromy

Continue Reading

„Tančit, zpívat, malovat a radovat se z bytí“

eliška

Celým festivalovým dnem v loňském ročníku nás provázela Eliška Bröcklová. Loni jsme s ní přinesli rozhovor, který je plný lásky, radosti a životní pokory.

BŽ: Eliško, teprve před rokem jsi odmaturovala na šumperské VOŠ a SPŠ. Co teď momentálně studuješ?

EB: Studuji v Praze na Ježkově konzervatoři, kde se věnuji oboru populární zpěv. Mám zde i hodiny klavíru, tance a jevištního projevu.

BŽ: V jakých oblastech svého života tvoříš?

EB: Teď se nejvíce soustředím na tvorbu a budování sebe samé, to mne aktuálně velmi naplňuje. Od toho se odvíjí všechno. V jakém stavu bude mé tělo a mysl, tak bude vypadat moje tvorba a i tak bude působit na diváky a posluchače. Beru to jako velkou zodpovědnost.

BŽ: Co ti dělá radost?

EB: No je toho spousta. Tak třeba jsem šťastná, když si mohu sama doma zpívat jen tak.. Hrát na klavír jen tak… Avšak největší radost mi dělá, když se posunuji dál a cítím to sama na sobě. Když dokážu řešit a přistupovat k věcem lépe a jinak, bez následků. Miluji, když se mohu odměnit. Ráda poznávám zajímavé a inspirující lidi a ráda se od nich učím :-)..

BŽ: Jak vidíš svoji budoucnost?

EB: Uff.. To je velmi zajímavá otázka. Dřív jsem asi měla větší představu, v čem konkrétně bych chtěla být úspěšná, kde bych chtěla být a tak dále. Tento poslední rok a půl se můj život dost změnil. Den ode dne si více uvědomuji, jak je důležité žít v pokoře a v odevzdání k Vyššímu a být spíše tím pozorovatelem. Jedinou věc vím, že se budu věnovat zpěvu. V jaké podobě, záleží na mém vnitřním stavu. Také vím, že budu žít někde v přírodě, budu mít zahrádku, o kterou budu pečovat jako sama o sebe. Budu tančit, zpívat, malovat a radovat se z bytí. To mi příjde jako úžasná budoucnost :-)

BŽ: Máš nějaké poselství pro ostatní ženy a dívky?

EB: Ať vás Síla a Láska provází :-)

Děkujeme za rozhovor!
Za festival Být ženou Petra Zsáková.

Continue Reading

Co si budete moci na festivalu koupit?

hromadná

Na festivalu bude pro vás připraveno mnoho krásných věcí k prohlédnutí i ke koupi, jak se dočtete v doprovodném programu. Postupně sem budeme přidávat konkrétní informace a fotografie, abyste věděly, na co se můžete těšit :)

Dnes začínáme seznamem knih, které rozhodně stojí za přečtení.

hromadná s Eliášem

 

Znovuzrozená – Soňa Kolmanová
Pomalé rodičovství – Helle Heckmannová
Miminka v bezpečí – Julia Dibbernová
Požehnání, ne prokletí – Jane Bennettová
Sedm posvátných fází menarché – Kristi Meisenbach Boylanová
Rudý měsíc – Miranda Gray
Naše děti, naše světy – Meredith F. Smallová
Co dělá z chlapců muže – Bret Stephenson
Svoboda a hranice, láska a respekt – Rebeca Wildová
Učit se žít s dětmi – Rebeca Wildová
Atopický ekzém – Alergie – Astma – možnosti léčby – MUDr. Judita Hofhanzlová
Přirozený rodinný život – Peggy O`Marová & Jane McConnellová


 

Kdo zná výbornou knihu německé porodní asistentky Ingeborg Stadelmannové Zdravé těhotenství, přirozený porod, dočetl se také o široké škále přírodní kosmetiky, bylinných čajů a homeopatik, které za dlouhá léta své praxe p. Stadelamnnová vyvinula a v současné době jsou nabízeny v Bahnhof – Apotheke v Kemptenu v Německu.

stadelmann

A která z vás knihu nezná – zvlášť, čekáte-li miminko, měla byste to rychle napravit :)

devatero
Směsi jsou speciálně připravené pro rozjitřené smysly těhotné ženy a malého miminka. Neobsahují chemikálie a jejich vůně je velmi jemná, nevtíravá, jako procházka kvetoucí loukou.

V ČR lze objednávat a nakupovat u paní Kláry Hruškové v jejím eshopu. A na festivalu budete mít možnost si prohlédnout katalogy, vzít si letáčky a prvních několik z vás dostane vzorečky těhotenských olejů a olejů pro citlivou pleť miminek :)

sedmikrásky


skaličanka

Prohlédnout, osahat a pořídit si něco malého jen a jen pro sebe? Jistě :) Máme pro vás k dispozici nabídku Lenky Zaciosové a jejích látkových intimních vložek s překrásným, originálním designem. Nahlédněte do jejího obchůdku na Fleru a přijďte si pro svůj dárek na festival Být ženou!


 A co jantarové korálky, mohly by chybět? :)

korálky

Kdepak! Něco málo o jantaru a jeho působení:

Jantar stabilizuje a posiluje krevní oběh a celkový i buněčný metabolizmus, čímž zabraňuje předčasnému stárnutí organizmu. Má pozitivní vliv na imunitní systém. Nošen na krku stabilizuje stav štítné žlázy, ať už při hyper- nebo hypofunkci. Účinně čistí lymfu, pomáhá při bolestech v krku (angíně), rýmě a zánětu dutin, při tenzních bolestech hlavy či při citlivosti na změnu počasí. Částečně pomůže i při migréně. Podle tradiční čínské medicíny léčí i žaludek, slezinu, játra, ledviny a močový měchýř. Známý je jeho pozitivní účinek při růstu zubů u dětí. Má rovněž baktericitní a virostatický účinek…

Jantarové korálky pro děti i dospělé již tento pátek, 27. května, na festivalu Být ženou!


Continue Reading

„Má největší vášeň je život sám“

DSC_0014

Mgr.A. Michaela Meera (MM) si ve svém nabitém programu našla chvilku času a poskytla festivalu Být ženou (BŽ) rozhovor. 

BŽ: Tvoříte Pizzetky (a nejen je), provázíte přechodové iniciace a meditace IN & OUT BODY, tedy, je toho opravdu hodně, co v životě stíháte…ale kde v životě cítíte největší vášeň? Co vám teď dělá největší radost?

MM: Je pro mne těžké napsat, co je pro mne největší vášeň, když je to život sám. Ona ta vášeň i extatická radost se prozíráním do sebe mění v Přítomnost, prožívání je pak více uvnitř a jsem tišší. Pak je vše vášní, radostí a dobrodružstvím zároveň. Třeba včera, s partnerem jsme chodili po bankách zjistit, jaký úvěr dostaneme na naše bydlení. Partner s ženou u počítače vedou hovor, střídavě si prohlížím místnost banky, úřednici a vše kolem…začíná mi nabíhat vnitřní (poté i vnější) záchvat smíchu, jaké kulisy a role jsme si my lidé vytvořili pro hru – iluze štěstí. No a pak začala úřednice mluvit úplně jiným jazykem… pravdu, co je za tou celou bankovní sférou. Takže největší radost mi dělá, když jsme v Pravdě.

BŽ: V čem vy sama se cítíte nejlépe? Co nejraději nosíte? Popřípadě je nějaká barva, která vás teď momentálně nejvíc oslovuje?

MM: Pokud myslíte naše”skafandry” :), aby nám nebylo zima, tak vše, co je jako má druhá kůže. Hodně úplety a barvy… mnohdy také nic, pokud je možnost a teplo.

Nenechávám si nic na potom, také neskladuji. Jak se proměnuji, tak ladím i ty skafandry. Máme s partnerem jednu skříň společně, což naši kamarádku přivedlo do stavu – to není možné, že ti to stačí. No stačí… když neskladuji, co nenosím, i oblečení je v pohybu.M Meera

BŽ: Přijedete k nám na Moravu s Přechodovou iniciací Menarché. Kde jste se Vy sama učila, a která žena Vás inspirovala?

MM: Co se týče iniciace Menarché, tak mne neučil nikdo. Vzniklo to samo ze sebe, kdy od roku 1993 se intenzivně zajímám Kdo Jsem, a to mne přivedlo k Ernestýně Velechovské, Pavle Maškové, teď Sofie Kalyani Sarras, Jiřímu Vackovi, Míle a Edaurdu Tomášovým, Marcelce z hor a mnoha dalším východním mistrům, které jsem měla možnost poznat i osobně. Ženské kruhy a meditační setkání mne mnohému naučily, zásadní učitelkou(mistrovou :) ) v těle, pro mne v tomto životě, je Sofie Kalyani. Transformátorem je také “můj” partner, který si nenápadně žije sjednocení a žití s ním je prohlubující cesta k sobě v humoru i radosti.

BŽ: Vidíte rozdíl mezi ženami v Čechách a na Moravě?

MM: Dříve osobnost nějaké rozdíly vnímala. Určitě nás ovlivňuje, kam se narodíme, kde pobýváme a s kým se potkáváme. Místa jsou různá… ženy jsou ženy, jestli tady nebo někde jinde, je Jedno :) Objevil se teď obraz, který mne rozesmál. Žena ženě říká: Jsem z Čech. Druhá: Jsem z Moravy… takže rozdíl je jen v místě… a zůstává Jsem.

BŽ: Jaká je Vaše vize budoucnosti? Kam byste si přála dál směřovat?

Co se týče tvořivosti, tak naplnit poslání, proč jsem tady. Je to o založení společnosti, která bude vystavěna na novém paradigmatu. Nově ovlivní vzdělání i tvoření. Měla bych to stihnout, než odejdu z těla :), aby další bytosti mohly v započatém díle pokračovat. Také Pizzetky tři roky pracovaly v ústraní se dvěma pomůckami, aby se nyní s nimi mohlo jít na ministerstvo školství a zdravotnictví.

Už to je velké dobrodružství, zda to vyjde. A to, co je nehmotné…uhnout z cesty tomu přání, že si přeji :)

Zaujala mě vaše Vize Plnohodnotného Života žen, mužů a dětí… můžete to trochu popsat?

Tato Vize byla seslána v prosinci 2015 a během týdne najednou bylo vše hotovo. Vnitřně cítím, že to je to dílo, proč tu jsem. Záměrem je založení spolku – společnosti, která bude vystavena na zcela nových principech právě pro plnohodnotný život nás všech. Podporovat bytosti a vytvářet takové skutky, aby se lidem žilo svobodně, lépe a šťastně. Bude podporovat nové modely vzdělávání, tvořivosti, komunikaci a rodiny, aby naše životy nabývaly na plnohodnotnosti. Název vznikal ve spolutvořivosti se Sofií Kalyani a Štěpánkou Čížkovou při přípravě 3. Narozenin Pizzetek. S touto Vizí seznámím i účastníky festivalu Být ženou.

Děkujeme za rozhovor!
Za festival Být ženou Petra Zsáková.

Continue Reading

Ranní meditace v pohybu

mušle

RANNÍ MEDITACE V POHYBU a AKTIVACE SVĚTELNÝCH KVANTOVÝCH POLÍ

Na vlastní kůži zažijete zkušenost rozzáření a harmonizaci čaker. Naučíte se zklidnit svou mysl a napojíte se na nevyčerpatelný zdroj. Vytvoříte své světlo, vytvoříte svůj zdroj. Těchto znalostí pak můžete využívat doma pro aktivaci vlastní energie, pro léčení těla i duše sebe sama či svých blízkých, nebo pro zesílení vlastní energie. Vyslechnete si také zkušenosti s terapií kvantového doteku.

Je vhodné mít s sebou měkoučkou, teploučkou deku na přikrytí, karimatku a případně polštářek.

red-1278284_960_720

DŮM KULTURY ŠUMPERK V RÁMCI FESTIVALU BÝT ŽENOU II. „zkušebna“ nad schodištěm k balkonu

PÁTEK 27.5. 2016 8:30 – 9:30

Na setkání se těší
Marcela Závodná

Continue Reading

Masáž na festivalu? Proč ne?

Máme pro vás překvapení!

Abyste si svůj den na festivalu Být ženou opravdu vychutnaly – a že bude co ochutnávat nejen pro duši, neboť na své si přijdou i chuťové buňky :) – máme pro vás příjemnou možnost poskytnout uvolnění i svému tělu.

motýl hladící

V průběhu celého dne budete mít možnost nechat se namasírovat naší skvělou přítelkyní a další ženou s velkým Ž, Pavlou Simonovou. Její HladiMasáže navozují uvolnění, harmonizují tělo a dávají lidské pohlazení od srdce.

 

Jemný vědomý dotek pohladí tělo i duši.

Masáž hlavy, která nás spojuje s Nebem

Masáž chodidel, které nás spojují s Matkou Zemí.

3o min.- 100,-Kč

Své ruce a svou totální přítomnost Vám nabízí

Pavla Simonová

Pokoj všem lidem dobré vůle

 

Continue Reading