Konzultace

9c6f3c13799e98b8e7f5b21154a48266

Také letos budete mít možnost popovídat si v soukromí o věcech, které vás trápí, kterými se zabýváte, nebo si potřebujete ujasnit. Můžou se týkat jakékoli z oblastí, kterými se zabývají naše vzácné přítelkyně, jež na letošním festivalu budou k dispozici se svou moudrostí a umem. Ideální je objednat si přímo určitý čas, abyste měly jistotu, že budete moci strávit svůj vyhrazený čas nerušeně, v klidu a soukromí a bez čekání.

bylinná poradna Gabriely Tuatti http://gabrielatuatti.cz/
   776 455 173 (pouze od pondělí do středy 11 – 16 hod)
   tuatti.gabriela@gmail.com

Eva Pitnerová, vědma a kartářka https://evapitnerova.cz/
   604 566 610
info@evapitnerova.cz

Lucie Pösl, Tajemství pánevního dna
733 611 914
lucie.posl@email.cz

Mirka Valašíková Křížová, https://materstvisro.cz/
608 033 397 (všední dny 10 – 18 hod)
mirka@materstvisro.cz

Continue Reading

Mateřství S.R.O.

logo-fial-pod-213x213
Aktualizace: Mirka se z rodinných důvodů bohužel nebude moci našeho festivalu zúčastnit. Je nám to líto, ale je třeba brát s nadhledem i nepříjemné situace a přizpůsobit se v proudu života tomu, jaké okolnosti do něj přicházejí. Hezký rozhovor, který jsme spolu vedly začátkem letošního roku, bude milou připomínkou její činnosti. Snad příští rok naviděnou! :)

Mnohé z vás už možná zaregistrovaly web s názvem Mateřství S.R.O., především jeho blog s články, které mnohdy rozvrací klasická česká moudra, jež se hned potom, co se žena stane maminkou, vynořují snad i na poště či v pekárně. „Nechte miminko vyplakat. Nošením ho rozmazlujete, pletete si na sebe bič. Však jsme to taky tak měli, a přežili jsme to.“ A další, co místo podpory v náročném období vysilují a podrývají.

Za články a názory, jež ženám mnohdy velmi uleví, stojí žena, která se je nebojí říkat nahlas, a to dokonce ani v televizi. Mirka Valašíková Křížová bude velmi milou návštěvou, která na náš festival zavítá až z dalekého Chebu. Přinášíme vám její představení, následované rozhovorem právě pro vás, návštěvnice festivalu Být ženou.


Obchod Mateřství S.R.O. je obchodem s potřebami především pro maminky (a je jedno, jestli budoucí, čerstvé nebo zkušené, jakéhokoliv věku). Každá maminka by měla dělat radost taky sama sobě, opečovávat se a dodávat si energii v období, které je velmi krásné, ale buďme k sobě upřímní – taky sem tam trochu vysilující. Pečovat s láskou o svoje děti, muže a domov je pro nás tak nějak přirozené. Ale neměly bychom zapomínat ani samy na sebe a dopřát stejnou laskavou péči i sobě.

V souladu s myšlenkou přírodní čistoty a minimalismu si u mě pořídíte:
* čistě přírodní kosmetiku pro dospělé i děti (mýdla, deodoranty, oleje, másla, zubní pasty, kartáčky)
* ekologicky nezávadnou drogerii pro péči o domácnost
* české šátky na nošení dětí Loktu She
* českou čokoládu
* knížky na téma mateřství, ženství a ekologie

Kdo vám bude k dispozici: Mirka, která má to štěstí, že jí milují tři malí a jeden velký chlap, a když po nich zrovna po celém bytě nesbírá jejich ponožky, nesedí s nimi na rybách nebo nedělá rozhodčího v klučičích potyčkách a válkách, udělá si ráda prostor na ryzí ženskost. Podporuje čerstvé maminky v kojení a kontaktu s jejich miminkem. V roce 2018 otevřela e-shop s potřebami pro maminky, ve kterém propaguje myšlenku přírodní čistoty a minimalismu. Každá maminka by přece měla dělat radost taky sama sobě, opečovávat se a dodávat si energii malými radostmi.

Budete-li mít chuť probrat s Mirkou své otázky, týkající se přípravy na porod a šestinedělí, kojení, nošení a pláče miminek, bude to rovněž možné.

jaaty

BŽ: Jsi maminka 3 chlapců, co je hlavní, co jim s mužem svou výchovou chcete předat?

Mirka:
Zjistili jsme, že vychovávat děti je asi ten nejtěžší úkol na světě. Nikdo tě na to nepřipraví, ve škole se o tom neučí, jediné, z čeho můžeš čerpat, je tvoje vlastní dětství a chuť zkoušet dělat věci jinak. Otevřít svoji mysl a nebát se poznávat sama sebe a svoje nejhlubší nitro. Jestli něco chceme klukům předat vědomě, pak je to pocit, že jsou milovaní a skvělí takoví, jací jsou – tedy alespoň tak si to přejeme a doufáme, že jim to dáváme najevo dostatečně zřetelně. Podporujeme je v tom, co je baví a co mají rádi a respektujeme jejich individualitu, učíme je, že svoboda je důležitá.

A pak jim samozřejmě předáváme spoustu věcí mimoděk. Třeba to, že se můžou učit od táty, jak muž pečuje o ženu, aby byla šťastná, považuji pro ně já ze svého ženského pohledu za jednu z nejdůležitějších hodnot. Ale to je něco, co nenaplánuješ, to se prostě musí žít. No a pak se od nás taky učí, že člověk dělá i chyby. Naštěstí si o sobě nemyslíme, že jsme dokonalí a že nechybujeme a svým způsobem počítáme i s tím, že jednou v pubertě za námi kluci můžou třeba přijít a říct nám, že jsme celou dobu byli mimo 😀 Vlastně záleží jen a jen na nich, co si od nás vezmou a jak to zapojí a využijí ve svých vlastních životech.

5e9eb32fa9debcd5c436d2ff3670eb0a

BŽ: To zní velmi otevřeně a odpovědně. Vnímáš podobné snahy i ve svém okolí? S tím možná souvisí i další otázka: Nabízíš různé typy kurzů a seminářů. Máš pocit, že budeš přidávat další okruhy podle toho, jak budeš procházet příštími životními etapami?

Mirka:
Dá se říct, že ano – přátelé, kteří jsou nám osobně nejblíž, vnímají výchovu a život s dětmi dost podobně. Nicméně musím uznat, že jsme uzavření v naší sociální „bublině“ a s širším okolím nebo dokonce i s rodinou už se na lecčems neshodneme. Třeba na názoru na domácí vzdělávání, už jenom ta dvě slova sama o sobě působí jak zaklínadlo a budí značné emoce, které vyvěrají z předsudků a nedostatku informací 😀 Těch témat je víc, od postoje k porodům po péči o miminko, ale my už jsme si nějak zvykli na to, že prostě tyhle věci vnímáme jinak než většinová společnost, a proto nás to nerozhodí.

Okruhy kurzů a seminářů zatím nechávám otevřené, kdo ví, co nám život přinese za zkušenosti a příležitosti. Zatím se to pořád točí někde kolem těch čerstvých maminek a miminek. Nicméně už teď vím, že začnu časem doprovázet maminky k porodům, vlastně tam celou dobu směřuji, jen chce tahle cesta dost trpělivosti, protože nejmladší Otakárek je ještě příliš malý a já jsem přesvědčená, že moje aktivity a práce nemůžou být úplně na úkor dětí.

BŽ: Domácí vzdělávání, podnikání z domova, péče o rodinu, péče o sebe… Mnoho maminek má pocit, že nestíhá, a mnohdy to skutečně není jen pocit. Jak vypadá Tvých 24 hodin?

Mirka:
Haha, mých 24 hodin vypadá jako pěkný chaos. Takový běžný každodenní chaos bez jakéhokoliv uspořádání. Ani já se ničím neliším od jiných maminek a taky mám pocit, že toho moc nestíhám a jsem unavená. Prostě když někde přidám, logicky se jinde ubere. Takže když se věnuji e-shopu nebo podpoře maminek, domácnost se cítí být zanedbaná a kluci si dělají svoje věci. Když jdu s klukama do lesa nebo na ryby, nemůžu uvařit. Když se věnuji domácnosti, není čas fotit produkty nebo psát články… Nemůžu být stoprocentní. Můj muž je naprosto skvělý a péči o děti i domácnost se mnou sdílí, ale potřebujeme i prostor sami pro sebe. Je to prostě takový kolotoč, který se nikdy nezastaví. Jak by řekl Osho, je to tanec na banánový slupce 😀

BŽ: Jak se potom, po takto „protančených“ dnech, zklidňuješ? Máš své zklidňující každodenní rituály, jaké jsou Tvé způsoby?

Mirka:
Za svůj každodenní rituál můžu s čistým svědomím prohlásit čtení. Když tu prostě všechno utichne a já si lehnu do postele s knížkou a čtu si třeba dlouho do noci. Bez knížky prostě nějak nejsem úplná. Někdy mám ale hlavu dost plnou všemožných myšlenek, starostí nebo plánů a to se pak snažím vyčistit prostřednictvím dechu – zhluboka se nadechuji a vydechuji až do usnutí. Ale úplně nejradši mám, když děti usnou dřív než muž (což se nestává bohužel každý den), obejme mě a tam, v jeho náruči plné lásky, přichází ten nejhlubší klid a spokojenost…;)

coffee-2390136_1280BŽ: V čem podle Tebe spočívá moudrost a síla ženy?

Mirka:

Na to asi nejde odpovědět stručně a trefně, ale zkusím to :) Tak jak to cítím, moudrost a síla ženy spočívá hlavně v tom, že si je sama svojí ženskosti vědoma. Že o tu ženskost pečuje fyzicky i duševně. A že se nebojí otevřít se s důvěrou muži, i když to znamená být zranitelná, a nechat jím tu svojí křehkou ženskost chránit a hýčkat.

 


Velice děkuji za otevřenost rozhovoru, jež se velmi rychle stočil od pracovních témat k osobním. Na festivalu se za celý tým těší na přátelské setkání
Petra Drdlíková

Continue Reading

Kdo vyhrál?

playing-cards-1776293_1280

Milé návštěvnice festivalu Být ženou, které jste nelenily a vyplnily na místě náš dotazník :) Dotazníky byly, jako každý rok, slosovatelné. V pondělí jsme u hodnocení uplynulého ročníku vylosovaly tři z vás, které se mohou těšit na terapii Access Bars, malování na tělo či těhotenské bříško, nebo poukaz na nákup přírodní kosmetiky. A které ženy měly štěstí ve hře tentokrát?

výherkyně

Helena Dudková získává poukaz na terapii Access Bars od Lucie Pösl

Leona Šabršulová získává poukaz v hodnotě 300 Kč na přírodní kosmetiku od Petry Hatoňové z eshopu Voním přírodou

Markéta Krobotová získává poukaz na Belly painting či Body painting od Petry Zsákové

Gratulujeme a doufáme, že vám vaše výhra přinese radost!

Continue Reading

Poděkování

thank-you-944086_1280

sponzořiFestivalový den je za námi a v nás, pořadatelkách, ještě stále doznívá energie radosti, sounáležitosti a krásy.

Celou akci, která letos byla obzvlášť náročná na čas, logistiku i peníze, bychom bez pomoci našich partnerů mohly zorganizovat jen stěží. Proto zde chceme poděkovat dvěma našim partnerům, kterými jsou Olomoucký kraj, Dům kultury Šumperk, paní Hana Pavlasová z Rehabilitace Relaqua a Pivovar Zlosin.

Děkujeme Vám za podporu a věříme, že společně s Vámi, a především s vámi všemi, kteří jste na festival Být ženou letos přišli, začneme po pár měsících oddechu tvořit obraz příštího, už pátého ročníku.

Děkujeme!

Dům kultury Šumperk
Dům kultury Šumperk
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj
Pivovar Zlosin, Velké Losiny
Pivovar Zlosin, Velké Losiny
Rehabilitace Relaqua
Rehabilitace Relaqua

Continue Reading

„Žena rovná se život“

magnolia-3397440_1280

Rozhovor s Evou Pitnerovou, vědmou, která předává léčivá poselství. Náš rozhovor proběhl po telefonu a netradičně v herně, kde právě Eva se svou dcerou Liou byla.

Zajímalo by mě, jak dnes vypadá taková vědma. Když si představím vědmu, tak si představím starou moudrou ženu, která předpovídá budoucnost. Je to tak i s Tebou?

V podstatě ano, až na to, že nejsem stará (směje se)😊. Já bych to definovala, že vědma v mém pojetí je žena, která „vidí“. Má vhledy, vize a která je napojená na sebe a zároveň se umí napojit na druhé, na životní nit jejich duše. Nahlíží do minulosti a vidí situace a směry, jakým se druzí budou, ubírá, díky jejich vnitřnímu nastavení.

A Ty jsi přišla na to, že tohle pojmenování Tě nejvíce vystihuje?

Ne, já ho jen přijala a věř mi, že to nebylo vůbec jednoduché. Musela jsem se s tím ztotožnit a bylo to velmi těžké. Stále, i v dnešní době, je to hodně stigmatizované. Odžila jsem si plno strachů, než jsem ho začala vědomě používat. Ale věděla jsem, že nejsem kartářka. Vědma bylo nejčastější slovo, které se mnou měly mé klientky spojené. Já se jich totiž zeptala na facebooku 😀 Dříve jsem používala spojení vědomé vhledy, ale nikdo pořádně nerozuměl tomu, co vlastně nabízím.

Věřím, že to byl těžký proces. Jezdí za Tebou jen ženy? Nebo tato témata zajímají i muže?

Ženy za mnou už nejezdí. Voláme si. Osobní konzultace jsem kvůli rodině přestala dělat. Takže ženy nemusí nikam jezdit a jsou v pohodlí svého domova. A co se týká mužů, tak i oni vyhledávají mé služby už od začátku, co jsem začala s kartami pracovat. Vlastně úplně první kdo ke mně přišel, byl muž. Ale dá se říct, že tak 80% jsou ženy.

Děláš vědmu na plno? Nebo máš ještě nějaké jiné povolání?

Dělám to na plno už 13 let. Ale ono se to za tu dobu proměňuje. Dříve jsem jenom vykládala karty hlavně na budoucnost, ale postupně jsem cítila, že to není pro mě a vlastně i ženy to pravé. Našly si mě Tarotové karty, které jsou více o duši, ale samozřejmě ukazují i možnou „budoucnost“ a to bylo to pravé. Dnes už ani karty nepotřebuju. Jen se napojím a čtu obrazy, které se mi objevují.

Dá se to zobecnit, co tak lidé nejvíce řeší?

To je jednoduché – vztahy😊. eva p2

Co pro tebe osobně znamená „být ženou“?

Musím se nejdřív zeptat sama sebe…tak si dám chvilku času…Nerada totiž odpovídám z hlavy, ale ptám se své duše, jak to zrovna v Tady a Teď vnímá.

Jasně…kolik potřebuješ…

Životem. Pro mě žena se rovná život. Svobodu, hranice a zároveň neohraničení. Není to konkrétní věc. Jsou to spíš pocity. Když se ladím na svoje ženství, tak tam mám obrazy a barvy. A na těch obrazech je ta svoboda toho, kdo jsem a všechny ty možnosti. Já můžu být vším, protože to ta naše ženská podstata obsahuje.

Když mluvíš o obrazech, tak co Ti tam přichází?

Tančící žena…rozplynutá do prostoru. Hranice i svoboda…Rozpíná se a zase stahuje.

Máš ještě i teď propady a hledání se?

No jasně. Jsem přece člověk. Jsem na téhle planetě, žiji tady, prožívám a učím se. Stále se setkávám s negativními emocemi, ale už teď je umím proměňovat a léčit. Jsem neustále v procesu.

Jak se teď cítíš ve své rodině?

Někdy je to náročné. Mám 15 letého syna Davida a 3 letou dceru Liu a ještě dvě děti z manželova prvního manželství. Daniela (8 let) a Pavlínku (11let). Bydlí s námi, manželovi byly svěřené do péče. A musím si hodně hlídat, abych nebyla jen v pozici matky, pečovatelky a uklizečky ale taky abych si uhlídala pozici, kde je Eva. Hlídat si své hranice a svou energii. To je to pravé duchovno – každodennost.

To asi musíme všechny😊

To určitě. Jsme stejné. To, že dělám, co dělám, neznamená, že jsem v něčem výjimečná. Když jsem byla malé dítě, tak jsem měla paní doktorku, která pro mě byla Bohyně, ale pak jsem ji jednou potkala v obchodě, jak nakupovala. To byl pro mě obrovský šok! Že je úplně normální. A uvědomila jsem si, že jsme si všichni rovni.

A to co dělám, není až tak výjimečné. To umíme všechny, ale většina má z toho strach, nebo se neumí napojit nebo neví, že napojená je.

Kdo Tě teď nejvíc inspiruje? Kdo Ti dává impulzy ke změně?

Hlavně život. To je pro mě největší inspirace. A taky lidé, kteří ke mně přicházejí. Jejich příběhy, jsou i moje příběhy. A tím, že za mnou přichází, si uvědomuji, jak já to vlastně mám nebo už nemám. Je to pro mě velmi obohacující.

Další inspirací jsou mé dvě kamarádky. Míša a Maruška. Tím, že s nimi mohu sdílet svůj svět a ony se mnou sdílí ten svůj.

Z VIP světa „slavných esoteriček“ je to kamarádka Terka Kramerová. Ta je pro mě už několik let inspirací v mateřství.

Ve světě podnikání je to Stáňa Mrázková. Ukázala mi, že říct si o peníze za svoji práci není problém, protože jsem měla pocit, že bych měla být solidární a dělala jsem spoustu věcí ve svém volném čase a zadarmo. Jenže dobrý pocit nájem nezaplatí.  Takže mě po x letech podnikání, naučila podnikat. Vlastně bez ní, bych se nedostala ani do vašeho fokusu a na festival. Neviděly byste mě ve vodách internetu.

Byla jsi tady někdy u nás, v tom čarodějnickém kraji?

Ne, bude to moje poprvé. Beru s sebou moje dvě holky a moc se těšíme. Jsem zvědavá, jaké procesy se mi v tomhle kraji rozjedou.

Děkuji moc za rozhovor a budu se těšit na osobní setkání.

Ještě jsem chtěla říct, že smekám klobouček před vašim organizátorským týmem, protože je moc fajn, co pro ženy děláte. To je skvělé😊 Těším se do Šumperka.

Za Červenou vlnu s poděkováním

Petra Zsáková                                                                    

eva p1

Continue Reading

„Být sama sebou a být se sebou spokojená“

caldero1

Na tento rozhovor jsem se osobně velmi těšila. Značku by Caldero registruji už pár let zpět, stejně tak všechny tři ženy, jež tvoří její duši, potkávám na různých akcích. Osobně jsem si jejich krásnými věcmi udělala radost až letos, ale řeknu vám, už to vybírání, těšení se, zkoušení a konečně vlastní nošení za to stálo! Pojďte s námi zlehka nahlédnout pod pokličku nejen oděvního ateliéru, který letos na festival přiveze své výtvory pro ženy i děti. A máme přislíbené i nějaké novinky!

Jak vznikl název značky Caldero? 

Značka Caldero je s námi už mnoho let, ještě z dob, kdy jsme se zabývaly výrobou keramiky. Tím, že jsme plynule přecházely z keramičení k šití, u kterého jsme zakotvily, změnu názvu jsme nikdy neřešily… přestože Caldero znamená džbán, nádoba  :)

Hodně místních žen už zná vaše oblečení. Své návrhy tvoříte z přírodních materiálů, na oděvy tisknete, používáte šité aplikace, také pletete a háčkujete. Jak jste dospěly k takovéto „přírodní, zemité“ práci? 

Rády pracujeme s přírodními materiály. Vychází to  z naší podstaty  a je to naším záměrem a směrem, kterým se chceme i nadále ubírat . Nejde jen o přírodní materiály jako takové, ale snažíme se zohlednit i ekologickou stránku při jejich výrobě… zatím to v našich poměrech není úplně jednoduché. Snažíme se také podporovat výrobce z ČR, není to samozřejmě 100 % možné, ale pracujeme na tom.

Tvoříme v duchu „slow fashion“, kvalita, která se z většiny dnešních výrobků vytrácí, je pro nás zásadní. Stejně tak je pro nás důležité přímé spojení tvůrce – zákazník,  vyjimku děláme jen v projektech, které stojí na stejných morálních zásadách a se kterými souzníme.

Spolupracujete se svou maminkou, také na mnohé akce jezdíte spolu a se svou malou dcerou, tzn. 3 generace žen :) Je velice příjemné vidět, že to mezi vámi takto funguje. Míváte mezi sebou spory?

Spory občas míváme, jsme všechny dost tvrdohlavé :)  Nastávají hlavně když jsme všechny tři pohromadě, náš nejmladší článek na sebe strhává veškerou pozornost a je velice nekompromisní! :) Pokud se ale v její přítomnosti nesnažíme například řešit pracovní záležitosti a věnujeme se jí, všechno klape. I v našem vztahu matka – dcera i ve vztahu pracovním to občas skřípne.. řešíme to bez odkladů, bez zábran a beze zbytků :), ale protože jsme si názorově i vkusem velmi blízké, nestává se to často.

Jste pravidelnými návštěvnicemi festivalu Být ženou, na jehož čtvrtém ročníku budete mít také prodejní stánek se svými výrobky pro ženy i děti. Chcete svým zákaznicím právě teď něco vzkázat?

Přijďte a užijte si s námi přínosný a jedinečný festival! Budeme s sebou mít věci, které můžete znát z Fler.cz, ale i nějaké novinky :)

Poslední otázka – co je pro Vás osobně vyjádřením slovního spojení být ženou?

Zaměření na řešení této otázky se ve mě otevřelo až s mateřstvím, nebo spíš už v čase příprav na mateřství. Znamená to pro mě ve všech směrech jít přirozenou cestou, učit se napojit, vnímat a pracovat s ženskou energií, být sama sebou a být se sebou spokojená… v tomto mě čeká ještě dlouhá cesta… nás obě…

Velice děkuji za rozhovor a na festivalu se budu těšit naviděnou!

Petra Drdlíková

 

Continue Reading

„Hudba rozvíjí smysl pro život a jeho cykly“

tambourine-970343_1280

Na zvídavé otázky Petry Zsákové z týmu festivalu Být ženou odpovídali Káťa a Tomáš Pokorní, manželé na „muzikocestě“ :).

Vnímám vás jako krásný pár. Jak dlouhou společnou cestu až máte za sebou?

Společnou cestu životem na tomto světě sdílíme 25 let… a je to stále krásné a naplňující.

Je to hudba, co vás už tehdy spojilo? Nebo ta se k vám přidala později?

Hudba byla součástí našich životů  už když jsme se poznali, jen to byl jiný žánr J – kdysi táborové a folkové písničky se postupem času v souvislosti  s tím, jak se  přirozeně vyvíjíme a měníme transformovaly v mantry.

Všechno se vyvíjí, tak by mě zajímalo, kde a v jakém stylu jste se usadili právě teď?

V hudbě nás ovlivnilo studium muzikoterapie a šamanismus, co se celkového životního stylu týče, jsme vyznavači Zákona nejmenšího úsilí a jedno-duchosti J. A promítnuto do hudby a zpěvu to znamená, že pokud máme hlas, tak máme všude tam, kde se hneme, ve svém hrdle léčitele a můžeme rozeznít svá srdce a probudit své životy směrem ke zdraví, hojnosti a blahu. A to vše je pak povýšeno souzněním v kruhu dalších hlasů. A pak – kontakt s hudbou v nás rozvíjí smysl pro rytmus a tím vlastně pro život a jeho cykly.

Těším se na váš závěrečný koncert – zpívání. Myslíte, že se nám podaří rozezpívat Pavlínin dvůr? 

Naše závěrečné zpívání by mělo být právě spíš takovým společným souzněním než koncertem a samozřejmě je naším přáním všechny rozezpívat.

Tvoříte i nějaké mantry?  Písně?

Vlastní tvorba je teprve v plenkách, ale jistý potenciál vnímáme, a tak se začínáme otevírat inspiraci. Skládáme písničky pro naše programy v mateřských školách, písně ke svátkům roku (rovnodennosti, slunovratu apod.) nebo jsme zhudebnili  posvátný text Aramejského otčenáše.

Tak ten je krásný, znám ho.

Jak vnímáte ženy – muže v dnešní době? Co je podle vás právě teď nejvíce potřeba?

Myslíme si, že je třeba kultivace ženské energie v nás (jak v ženách, tak v mužích), nestydět se za něhu, citlivost, odevzdanost, lásku… A pak budování rovnováhy mezi vnitřní ženou a mužem, přijmout obě svoje polarity v sobě a jejich kvality… směrem k jednotě… Zní to jako klišé, ale je to praktický úkol pro každého z nás.

Co vám osobně dělá teď největší radost?

To je těžká otázka – neumíme vybrat tu „největší“  radost. Radostí je pro nás každodenní Bytí v přítomnosti, procházka za ranního úsvitu bosky v trávě, mlčení i dlouhé vykládání, posezení s blízkými u ohýnku, pozorování přírody, společné zpívání a hraní i osamocené rozjímání… A tak bychom mohli pokračovat dál a dál…

Máte nějaký sen, který se blíží uskutečnění?

S velkou pokorou a úctou žijeme svůj sen – máme dvě dospělé báječné děti, bydlíme v dřevěném domečku se zahrádkou, máme nového pejska, děláme to, co nás baví a máme kolem sebe opravdové přátele.

Ještě něco, co byste chtěli vzkázat….nebo nebylo řečeno?

Není důležité, jestli jsi velbloud nebo dromedár, důležité je, jaký jsi člověk.

Děkuji za velmi milý rozhovor a těším se brzy na viděnou!

Petra Zsáková

guitar-1354022 2

Continue Reading

„Mít otevřené srdce“

600

V roce 2011 poprvé navštívila Kolumbii a kmen Kogi. Dodnes je s lidmi z kmene ve spojení a tvoří most, kterým propojuje jejich domorodou kulturu s tou naší. Není to jen literární obrat. Je zakladatelkou Nadačního fondu Mosty Puentes.

Moniko, máš nějaké indiánské jméno?

Monika Michaelová.

Opravdu? Nedali Ti indiáni nějaké jiné jméno?

Není potřeba hledat jiné jméno, líbí se mi to moje. Občas mi někdo doporučí, abych si nějaké našla, protože je to prý dobré. Je to spíš vtip než že by to někdo myslel vážně. Pro některé lidi jsem Divoká svině. To je velká pocta, protože tohle zvíře je nositelkou síly přírody. Pro domorodce jsem Ňiňa. To znamená holčička anebo taky řeka.

Kde vlastně teď žiješ? V Čechách, u indiánů, ve Francii či Anglii?

To je docela trefná otázka. Jsem teď poutnice. Teď budu chvíli žít na Moravě.

Když jsem byla naposledy u kmene Kogi, mluvili jsme o tom, co znamená domov.  Co je tou podstatou? Je to vztah člověka a země.  To je hlavní téma, které s sebou přivezu na festival a následně v neděli do ženského medicínského kruhu ve Velkých Losinách.

Takže kde vlastně cítíš ten domov?

Všude. Není to v tom povrchu, kde máme dům, rodinu, zázemí, ale v  podstatě – jak tvoříme svůj vztah se Zemí. Cítit a tvořit domov vyžaduje přesun z povrchu do podstaty.

V jednom z rozhovorů, který jsem s Tebou četla, se píše, že jsi „Rebelka“. Ještě pořád to platí?

Nedávno se mě někdo ptal na totéž ve vztahu ke školství. Podle průzkumů prý rebelové snáze zvládají deformaci osobnosti, ke které v klasickém vzdělávacím systému dochází. Já bych řekla, že rebelství je jednou z forem obrany proti nátlaku a porušování lidské svobody.

Když člověk začne nahlas tohle pojmenovávat a bojkotovat, tak se vždy najde někdo, komu se to moc nelíbí. Dnes už nejsem tak radikální. Ale ano, rebelka pořád jsem.

Tantrou pořád ještě žiješ?

Tantra byla součást mého studia. Moje celoživotní téma je práce se sexuální energií. Co je vlastně ten duchovní přesah? Není to jen praxe, co hledám, ale hlavně kořeny. Bylo to pro mě důležité období objevování této síly a možností jak s ní pracovat. Ale dnes se na to dívám už jinak. Tantra je jeden ze směrů, které jsem prostudovala a nechala se jím inspirovat. Moje tradice to není.

A našla jsi nějaký česko-moravský ekvivalent?

To je dlouhodobá, možná celoživotní cesta. Přijmout naše duchovní dědictví a najít slova, která vyjádří jeho podstatu. Touha vede člověka k nalezení podstaty života. Hledáme přesah k tomu většímu, co dává sílu a lidské základní právo tvořit svůj domov a život jako takový. Cizí duchovní tradice, které sem k nám byly přivezené, jsou inspirací a třeba i první pomocí na cestě člověka k víře. Tím nemyslím náboženství, tomu se vyhýbám.

V dnešní době je snadné všechno šoupnout do kategorie šamanismus. To slovo samo o sobě u nás není původní. S kolegyní jsme jednou v kuchyni hloubaly, jak se nám u nás říká. Rozhlédly jsme se a na poličce stála pohanka. Vedle ní byl olej Manka. Tímhle směrem pokračujeme a to mě baví.

Hledám slova, která vyjadřují, co dělám. Kvalitu, kterou vnáším do medicínských kruhů a na místa, kam jezdím pracovat. Někdy mi připadá, že se znovu učím mluvit.

Jednou mě pozvali na mezinárodní konferenci o životním prostředí, kde byli zástupci všech možných indiánských kmenů. Na mě nahlíželi jako na domorodku z České republiky. Jsme na úsvitu obrození tradičních duchovních tradic a domorodých společenství v Evropě. A to si žádá vytvoření místa ve společnosti včetně zákonného a ekonomického respektu.  My jsme v podstatě v našem systému zapomněli, že jsme přírodní lidé.

Co Ti vlastně indiáni kmene Kogi předali?

Předali mi vědění, které užívám po kapkách. Jsou nositeli tradice matky Země a nasměrovali mě právě k našim duchovním kořenům. Přijmout takové dědictví s sebou nese odpovědnost toto vědění žít. Nestačí o něm mluvit nebo se jím nechat fascinovat.

Taky mi dali práci. Mám najít kousek země u nás, získat ji do správy a spolu s našimi lidmi začít obnovovat rovnováhu. Je to svým způsobem revitalizace krajiny i vnitřního prostoru nás lidí. Objevuji naše domorodé domy, kde žijí rodiny a společenství se zájmem o tuto práci a poselství našich starších bratrů.

To místo, o kterém Kogi mluví jsem zatím nerozeznala. Nedávno mi Mamo ve snu sdělil, že by rádi přijeli k nám. Ne na pár týdnů, ale na dostatečnou dobu, aby se jejich učení v naší zemi mohlo zabydlet ve své celistvosti. Řekl, že na kousku země můžeme postavit domorodý dům pro Kogi, spolu s nimi.

Jak bys srovnala naše ženy a ženy kmene Kogi? Co se od sebe můžeme učit?

Naučila jsem se od nich, co znamená, mít otevřené srdce. Byl to průlomový zážitek, tak skutečný, že na to slova nestačí. V ten moment jsem pochopila, co je srdce světa. Vědomí, že jsme propojeni, že jsme jedno živé srdce Země. Tehdy mi to dalo hlavně pocit sounáležitosti, že v tom nejsme každý sám. Člověk sám může být šťastný, ale v tom společenství je to ještě lepší a intenzivnější. Oni to skutečně žijí. A my tady taky.

Jedno, co indiány i nás neoddiskutovatelně spojuje, je země. Zhruba před pěti sty léty, v dobách kolonizace, se u nás toto spojení přerušilo. Oni měli tu možnost utéct do hor a uchovat tak nepřerušenou linii původní tradice. My jsme to vědění v sobě museli schovat. V současné době znovuobjevujeme svá tajemství, svatyně, posvátná místa i základy jednoduchého života.

Žena je pro indiány spojenkyní země a vody. Muž zase spojení ohně a vzduchu.

Daří se Ti tohle „otevřené srdce“ tvořit i tady u nás? monika

To je právě to krásné na tom mém putování. Potkávám se s rodinami, které jsou stejného druhu lidí, kteří to cítí podobně. Už našli svůj kousek země a přímo v těchto domorodých nebo rodových domech pořádáme medicínské kruhy.

Nadační fond Mosty – Puentes je zastřešením pro konkrétní kroky a práci lidí, kteří v tom vidí smysl. Aktuálně připravujeme pobyt českých ambasadorů a studentů v Sierra Nevada. Vypsali jsme sbírku na tento pracovní pobyt, jehož přínosem bude prohloubení spojení s Kogi a pokračování v mezinárodní spolupráci s Fundacion Escuela Sintana y Tierra Negra. Prakticky jedeme pro další část skládanky, abychom ji mohli přivézt sem k nám. Na to bezprostředně navazuje vytvoření základní platformy rodinných hospodářství a spojení sil pro potřebné kroky. Budeme rádi za podporu všech, pro které tuto práci děláme. Dary můžete zasílat na číslo účtu 9741650001/5500.

Co náš čarodějný kraj? Byla jsi tu už někdy?

Jsem Moravačka. Jezdím i do Rychlebských hor a objevujeme se.

Kontakt: www.mosty-puentes.cz

Milá Moniko, moc děkuji za příjemný a inspirující rozhovor a těším se na setkání na našem festivalu v Šumperku.

Za Červenou vlnu                                                                      

Petra Zsáková

Continue Reading

Konzultace s Gabrielou Tuatti

gabriela tuatti

Mnohé z žen se ve svém životě už bohužel setkaly s onemocněním zvaným endometrióza. A nemusí jít pouze o toto vážné onemocnění ženského těla. Nerovnováhu v křehkosti ženské duše a její návrat k harmonii se po vlastních životních zkušenostech naučila jemně vyrovnávat bylinkářka tělem i duší, krásná a divoká bytost, kterou jsme měly tu čest přivítat na festivalu Být ženou v roce 2017, Gabriela Tuatti. Gabriela svou lásku k bylinkám a přírodě předává dál, v únoru o ní mluvila i v Divadle Kampa v pořadu Jaroslava Duška Duše K, jehož záznam si můžete pustit přímo zde:

A nyní přijde překvapení pro vás, milé ženy, které byste rády s Gabrielou konzultovaly nějaký svůj problém nebo otázku. Gabriela má svůj diář doslova zaplněný do posledního místečka na několik měsíců dopředu, ne náhodou se velká vlna zájmu o její umění zvedla právě po odvysílání zmíněné Duše K. Avšak přesto budete mít možnost si s Gabrielou o své záležitosti promluvit, a to přímo na letošním festivalu! Po celý den vám bude Gabriela k dispozici na konzultace u svého stánku, kde se vám bude věnovat za sníženou sazbu 150,- Kč/30 min. S sebou bude mít také své bylinné masti, čípky, směsi a podobně. Máte-li tedy touhu či chuť s Gabrielou probrat své ožehavé otázky a nechcete čekat několik měsíců na osobní konzultaci v její provozovně, budete vítány na letošním festivalu Být ženou v Pavlínině dvoře!

Continue Reading

„Nejvíce mě nabíjí, když jsem sama s bylinkami.“

JU

V jarním období se rozhovor s bylinkářkou píše sám :) Představujeme vám Janu Urbánkovou, ženu, která rostliny miluje a tvoří ve spolupráci s nimi.

Už jste slyšela o našem festivale v Šumperku?

Ano. Loni jsme se na něj s kamarádkou chystaly. Obě jsme byly těhotné a hodně nás zaujal, ale nakonec nám onemocněly děti a bohužel jsme nemohly dorazit.

Co pro vás osobně znamená „Být ženou“?

Být svobodná, nevázaná, nestála, rozvážná, moudrá, pozorující, hravá … žena je velmi proměnlivá substance J Miluju to, jak se pořád měním. Je úžasné, kolik rovin v životě může žena naplno prožít díky dětem a partnerství, ale také jak dokáže rozvíjet svůj potenciál, když najde stabilitu a svůj Zdroj.

Jak jste se dostala k poznávání bylinek? Máte nějakou oblíbenou? kopřiva

No to je jednoduché. Jak s oblibou říkal můj exmanžel – pocházím z divné rodiny 😀 Jedna babička bylinářka, druhá jogínka. Takže jedna z prvních knih, kterou jsem si přečetla, byla Príručný atlas liéčivých rostlin a rostliny mne doprovázejí prakticky celý život. Z legrace občas říkám, že od rostlin jsem se musela dostat k běžnému životu, spíše než k rostlinám :).
Oblíbenou, asi ano, miluji svou osobní průvodkyni – kopřivu, protože toho dokáže nejen ženám tolik nabídnout. Ale moje preference se mění, tak jako se měním já 😉

Kdo vás momentálně nejvíc inspiruje?

Rostliny 😉 a z lidí asi mí učitelé Susun Weed a Matthew Wood, jimž jsem obrovsky vděčná za to, že klinický herbalismus posouvají opět zpět ke kořenům – k práci s energií rostlin a jednoduchým přístupům k léčení.

Co Vás nabíjí a dělá radost?

Klid :) Když má člověk 3+1 děti, nabije ho prosté ticho a samota, ale i ty děti a jejich obrovská energie a radost ze života. Nicméně nejvíc se „restartuji“ sama s bylinami – venku, či při bylinné koupeli, nebo když mi manžel – masér – poskytuje bylinnou masáž. No to je blaho!
A radost? Moje rodina, děti, manžel, skvělá práce s bylinami a ženami – celý můj život.

Díky za rozhovor, moc se na vás všechny těším, drahé ženy!

S láskou

Jana Urbánková

Děkujeme Janě za rozhovor a za tým festivalu doporučujeme – navštivte Janiny stránky a stáhněte si ebook o použití bylinek v těhotenství.

byliny-v-těhotenství-188x300

Continue Reading